Pondělí 6. srpna 2018

Ještě předtím, než nám časostroj odhalil, kde a kdy jsme, zahráli si někteří psí fotbal. Pak bylo tajemství odhaleno, jsme milióny let v minulosti v druhohorách. Naštěstí mnoho z nás ví o této době spoustu informací a co nevíme, najdeme v knihách. Například Alamosaurus byl dlouhý až 30 metrů. Což, jak jsme zjistili za pomoci pásma, je téměř přes celou louku.

Posilnili jsme se (ano, vypadá to nejen z fotek, že programem vyplňujeme mezery mezi jídly :-)) a rozdělili do skupin. Dvě šly na dřevo, každá jiným směrem. A třetí, nejpočetnější, do kuchyně koulet tvarohové knedlíky. V misce na zbytky ležel po obědě osaměle jeden knedlík, všechny ostatní a bylo jich 150, skončily v některém z 26 bříšek. Mňam!

Po obědě se četlo, spalo, hrály stolní hry, psaly pohledy a Terka W. si vyrobila apartní papírovou síťku/čepici na vlasy, sluší každému.

Při hře evoluce jsme se moc nasmáli. Sklidnění přinesl příběh plný indicií, bylo třeba pozorně naslouchat, obrátit děj naruby a vyrazit za dinosauřími vejci. Po pár slepých uličkách, jsme plné hnízdo našli. Stihli jsme ještě muzicírovat, rybařit, tvořit. Večeře venku skončila prázdným hrncem. A překvapením bylo promítání filmu. Mo(u)dří už vědí, co nás čeká zítra. Dobrou noc!